Mučednice Orosia

Čili Eurosie, Dobroslava

Oficiální životopis sv. Orosie přednesený při vyhlášení její svatosti v Brně 28. září 2022 (ZDE)

Různé staré legendy, televizní dokument, oficiální světecký životopis, odkazy na další stránky a na brožuru s bohoslužebnými hymny k sv. Orosii a podrobným životem (PDF)

Orosia žila v období let asi 695—714 nebo pravděpodobněji: 864 - říjen 880 (panna, mučednice) svatá

Panna, královna a mučednice svatá Orosia, jak je uctívána ve městě Jaca, jejíž slavnost se dnes koná v lokalitě Huescy s velkou pompou a pestrostí, je ojedinělou postavou, která spojuje český a španělský lid, ačkoliv je ještě málo známá ve své rodné české zemi.

Ve skutečnosti se hlavní archeologické prameny a dokumenty, včetně neporušeného těla světice, nalézají ve Španělsku, zatímco v České republice téměř nezůstaly stopy nebo nebyly objeveny.

Možný průběh historických událostí: Orosia byla mladá žena narozená v IX. století v lůně české urozené rodiny. Po přijetí víry Bořivojem a jeho manželky z rukou sv. Metoděje se cyrilometodějské duchovenstvo dostalo také do kontaktu s Dobroslavou, jež byla pod tímto vlivem také pokřtěna. A protože tenkrát byl držitelem Aragonské koruny Fortún Jiménez, hledající šlechtičnu z dobré rodiny, aby oženil svého druhorozeného syna dona Fortunia Garcés, vyslal do Říma delegaci pro radu u papeže. Měl osvobodit dona Fortunia od mnišských slibů, aby mohl vládnout, protože tenkrát byl mnichem, a jeho starší bratr padl v boji s muslimy, jak je zaznamenáno v historii sepsané Juanem Franciscem Aznárez López, kanovníkem arciknězem z katedrály v Jaca. Papež se dotázal sv. Metoděje, zda by nevěděl ve své eparchii o vhodné nevěstě. Metoděj se zmínil o Orosii. Po svatbě prostřednictvím zástupce na Velehradě (Morava, dnešní Česká republika), podstoupila mladá Orosia dlouhou cestu do Aragónu, pravděpodobně následující Svatojakubskou poutní cestu, jak naznačuje ve svém spise Aznárez. Bylo to v roce 880, kdy se po přejití Pyrenejí svatební průvod setkal s přívrženci muslimů Abena Lupo, vizigóta, který přijal islám a jenž nutil dívku, aby se vzdala své počestnosti a stala se součástí harému, jestli chce zůstat naživu. Pobití všech členů oné výpravy rukou muslimů nedonutilo mladou dívku ustoupit, a proto byla rozčtvrcena a sťata; její tělo a hlavu nalezl jeden pastýř 300 let poté, což vyvolalo lidovou zbožnou úctu. Udržování tisícileté tradice je možno vnímat jako jeden z důkazů historické pravdivosti příběhu mučednice Orosie. (Z myšlenek Jiřího Kachlíka, propagátora svatosti Orosie)

* * *

Ve španělských městech Jaca a Yebra, ve kterých se nacházejí ostatky světice, se každoročně na její počest konají oslavy. I v současnosti je velmi uctívanou světicí především ve Španělsku (a Itálii) a je patronkou města Jaca. Je velmi pravděpodobné, že je původu českého. Podle zápisu v Ottově naučném slovníku můžeme s jistotou říci, že je to skutečná historická postava a její ostatky jsou uctívány v chrámech měst Jaca a Yebra. Dále, že její smrt je nutno datovat buď do 8. století, do souvislosti s takzvanou conquistou čili vstupem Maurů na území Pyrenejského poloostrova (roku 711), anebo na konec století 9., do zcela nejasné souvislosti s knížetem Bořivojem a jeho manželkou sv. Ludmilou.

Jisté je také to, že sv. Orosia byla v naší zemi v 15. století alespoň na některých místech ctěna a Češi putovali do Jacy a Yebry a vyhledávali tam pomoc své krajanky. Svědčí o tom především návštěva bratra Jana z Hory Olivetské v Litomyšli, v breviářích uváděný případ Čecha a jeho zázračně oživené dcerky a konečně i dotaz císařovny Marie po hrobě jejích domnělých rodičů, knížete Bořivoje a sv. Ludmily.

V Jace se tato pouť koná 25. června a je velkolepou slavností se zachovanými starobylými prvky. Ukázka z popisu slavnosti: "Z katedrály vychází průvod ve velkém románském sloupoví a naskýtá se impozantní podívaná. Průvod v dobových kostýmech pokračuje za monotónního rytmu trubek a tympán a je nesena stříbrná rakev s ostatky světice. Před ní taneční průvod s kastanětami, na sobě bílé zdobené kalhoty, obleky v modré barvě a klobouky s barevnými stuhami. Zatímco předvádějí dobové staré tance, mají v ústech po celou dobu průvodu karafiát. Procesí je zakončeno na Plaza de Bisco, kde biskup vystavuje k úctě pravé šaty a relikvie svaté Orosie.

1. Jacská legenda

Četla se od 13. století a v 15. století byla vydaná tiskem (tarragonská verze až roku 1550), zní takto:

Slavná panna a mučednice Orosia, dcera přejasného krále Čech, cestujíc za účelem uzavření sňatku s králem Španělska, poslaná otcem svým s ctihodnou družinou - dospěla s ní do Aragonu. Uslyševši však o pronásledování křesťanů a o pustošení celého Španělska až po hory pyrenejské Saracény, skryla se v jeskyni jednoho kopce na území městečka Yebra. Ale ďábelskou lstí byl úkryt objeven a ona vznešená křesťanská rodina byla nevěřícími pobita, blažená Orosia byla však pro svou zvláštní krásu zachována. Když však se nechtěla zříci Krista, ani se provdat za krále Saracénů, dosáhla po utětí rukou a nohou setnutím hlavy koruny mučednické a byla Kristu, králi králů, trvale zasnoubena.

Když však očekávala smrtelnou ránu, pravil z výšin přicházející sladký, povzbuzující hlas: „Pojď, vyvolená nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti Pán připravil. Mimo to uděluje ti tento dar: Kolikrátkoliv budeš věřícími zbožně vzývána o déšť nebo o ochranu v bouři, bude jejich prosba tvým jménem vyslyšena."

Její slavné tělo bylo tehdy (roku 714) pohřbeno na témže místě, kde pak Bůh učinil jejím jménem mnoho zázraků, leč při vzrůstající zuřivosti nevěřících tajila potměšilá a lstivá vychytralost starého nepřítele věřícím po dlouhou dobu ono místo, pozdějším však zjevením nebeským, jistému pastýři učiněným, bylo svaté tělo nalezeno (roku 1072) a s největší slávou přeneseno do posvátného chrámu v Jace a tam na čestném místě uloženo.

Při tom zjevení a slavném přenesení těla světice staly se další zázraky, mezi jinými, které milosrdenství Boží tehdy učinilo, stalo se, že dlouhým suchem vyprahlá půda okolí jacského byla napojena hojným deštěm. Tímto dobrodiním zotavení obyvatelé kraje měli toho roku bohatou úrodu a pak vždy, kdykoliv Orosii zbožně vzývali, milostivý Bůh vyhověl na její přímluvu jejich prosbám.

Než nejen proti vyprahlosti půdy nebo neúrodě a proti pustošivým bouřkám byli jí často chráněni, ale také mnozí slepci nabyli skrze ni zraku, jiní řeči a konečně četní lidé, postižení různými nezhojitelnými chorobami a mající smrt na jazyku, získali své dřívější zdraví a dokonce byli také někteří vzkříšeni z mrtvých. (Vypráví se tak o jednom českém děvčátku, které se svým otcem připutovalo do Jaky, tam spadlo z okna a zabilo se. Na přímluvu sv. Orosie bylo pak vzkříšeno z mrtvých!)

Nebylo jí tedy jméno Orosia (Eurosia), jež se vykládá jako dobrá růže (Eurosia), dáno nadarmo: Máme totiž růži radosti a půvabu, růži posílení a uzdravení, růži dokonalosti a trpělivosti a růži čistoty a nevinnosti. Ostatně protože se euro přirovnává k dešťovému větru, zavlažujíc vysychající půdu zúrodňujícími dešti a poskytujíc všem nemocným prosebníkům zdraví duše i těla, získala z nebe jméno Eurosia - Orosia, tj. jméno dobrého zdraví a všeho, co prospívá úrodnosti země.

Tyto a jiné zázraky tedy, které Bůh učinil a nepřestává činit prostřednictvím své panny, oslavují a vyvyšují ji a nás poučují, byla úradkem nebes vzata ze země a ze své rodiny, vyšla z lůna Abrahámova, aby zde podstoupila drahocenné mučednictví, kde jí bez podpory příbuzných nebude v přítomnosti nejvyššího odměňovatele chybět plné nasycení blažeností, pro niž, dokud žila, vytrpěla krutá muka mučidel ke chvále Boha a Pána našeho Ježíše Krista, jemuž buď čest a chvála po nekonečné veky věků.

2. Legenda ve znění tarragonském

Přeblažená Orosie, ozdobená lilií panenství a prolitou růžovou krví, zasloužila si být ozdobena dvojí svatozáří jak pro neporušenost panenství, tak i pro vytrpěné bolestné mučednictví.

Orosia (Eurosia), co do významu slova dobrá růže sladkosti a vůně, růže čistoty a nevinnosti, růže statečnosti a trpělivosti: růže a sladkost mají svou příčinu v rozšíření její pověsti, trpělivost a statečnost ve vytrpění mučednictví. Také se jméno Orosia - Eurosia odvozuje od rosy a nasycování: dvojí rosou nasytila totiž potřebné, duchovně totiž a časně, duchovně léčením nemocí, časně pak vskutku napájením vyprahlé půdy deštěm.

Orosii, přeslavné dceři přejasného krále Českého, zdařilo se tedy, jak víme z důvěryhodné starobylé zprávy, dospět s předeslanou na její cestu ctihodnou družinou se zmíněnou rodinou do Aragonu. Uslyševši o pronásledování křesťanů a o pustošení Španělska Saracény až po hory Pyrenejské v důsledku zrady neblahého hraběte Juliána, ustoupila zpět a prchla do hor a tam se skryla i se svým lidem v jeskyni jednoho kopce na území městečka obecně zvaného Yebra. Ta jeskyně nebo skrýše byla ďábelskou lstí objevena a po převeliké tu a tam podniknuté bitce byla křesťanská rodina, když Saracéni svým množstvím nabyli převahy, v bitvě té zahubena a zničena.

Avšak blažená Orosia, Saracény zajata a pro svůj vznešený původ velmi důkladně vyslýchána, byla poznána, a proto vyzvána, aby opustila víru křesťanskou a provdala se za jejich nevěřícího krále. Odepřela vyhovět jejich šalebným radám a byla proto i se zbylými členy její rodiny saracénskými sluhy zavražděna. Mezitím však co blažená Orosia očekávala trpělivě meč divocha, hlas z nebe přicházející a ji slastnými slovy povzbuzující zazněl: ,Pojď, vyvolená nevěsto Kristova přijmi korunu, kterou ti Pán připravil. A navíc přiznává ti dar tento. Kolikrátkoliv budeš Kristovými věřícími vzývána s prosbou o déšť nebo o ochranu proti ničivé bouři, jejich prosba bude pro tvé jméno vyslyšena.' Ihned jí byly useknuty paže i nohy, a tím byla sama i se všemi u ní přítomnými korunována mučednictvím a putovala k Pánu. Na tom místě učinil pak Bůh mnoho zázraků.

Leč lstivá a podvodná vychytralost starého nepřítele, chtějíc ono místo udržet před věřícími v tajnosti, vydala je na pospas zapomenutí lidí, takže bylo po dlouhou dobu opuštěno. Jakémusi pastýři bylo pak z nebe ukázáno a Božím milosrdenstvím zjeveno, aby tělo blažené Orosie, uložené v nějaké schránce, přenesl uctivě do nově osídleného města Jacy (Jaca byla r. 1064 králem Aragonu D. Sanciem Ramirezem ozdobena titulem města; pozn. aut.), aby tak svaté tělo bylo v tomto důstojném katedrálním chrámě Kristově věřícími uctíváno."

3. Zápis v knize Statut a výsady města Jacy

Třetím pramenem k poznání příběhu sv. Orosie a jejího případného původu z našich zemí je zápis v městské knize Statuta a výsady města (Jaca) - Estatuta y privilegios de la ciudad (Jaca). Ten v překladu zní takto:

„Dne 20. února 1493 přišel do města Jaca navštívit tělo bl. Eurosie bratr Jan z Hory Olivetské v království Českém a řekl: Jméno otce bl. Eurosie bylo Jan Lodici, král Čech, Slavonie a Albánie, a jméno matky její Eulalie, jméno jejího bratra Carmioni Lodici, jméno její tety Maritiana Lodici, jméno města Laspici; a pokřtěni byli v přesvatém kostele, zasvěceném sv. Eusebiovi, a jejich těla odpočívají v přesvatém klášteře Benedikta, ke cti svatých Fabiána a Sebastiána, vzdáleném města Laspici devět mil."

Vzhledem k významu tohoto zápisu pro původ sv. Orosie uveřejňuji také jeho latinský originál:

Die XX Februarii, Anno MCCCCLXXXXIII. F. Joannes de Monte Qjjveti Regni Bohemiae venit ad civitatem Jaccae ad visitandum corpus g Eurosiae et dixit: Quod nomen patris B. Eurosiae erat Ioannes Lodici, Rex Bohemiae, Sclavoniae et Albaniae; et nomen matris eius Eulalia; nomen fratris sui Carmioni Lodici; nomen suae avunculae Maritiana; nomen civitatis Laspici; et baptizati fuerunt in una sanctissima Ecclesia intitulata in honorem S. Eusebii; et sanctissima corpora ipsorum requies- cunt in uno sanctissimo Monasterio S. Benedicti, in honorem Sanctorum Fabiáni et Sebastiani, iuxta civitatem Laspici ad IX milliaria." (José Castan: "El devoto de santa Orosia", Madrid 1903)

P.S.

Musíme se především vrátit ke skutečnosti, že tradice o jejím „českém“, řekněme spíše slovanském původu, je tradice španělská, resp. vzniklá ve Španělsku

Pokud by byl její osud spjat s koncem 9. století a s postavami knížete Bořivoje a jeho manželky sv. Ludmily, pak by se i zde daly nalézt historické spoje, i když nevíme, kde je Bořivoj pochován. Víme totiž, že měl nejenom tři syny, ale i tři dcery, jejichž jména ovšem neznáme.

Další teorie o významu jejího jména

Jméno sv. Orosia (Orositelka, Orosička) je původu spíše českého než španělského. V češtině máme jak podstatné jméno „rosa", tak sloveso „orosit" a přídavné jméno „orosený", kdežto španělština má sice podstatné jméno stejného významu „rocio", ale sloveso „rociar" (rosit, kropit) a jméno přídavné „rociado" (orosený, pokropený) má bez předpony „o". Tento význam jména Orosia vysvětluje důvod, proč byla světice prohlášena za přímluvkyni v dobách sucha v prosbách o déšť, ale i za pomocnici v opačných případech: v bouřích a krupobití.

Kdyby byla sv. Orosia Španělka, nikdo by v latině neměnil její jméno na Eurosie, protože by toho prostě nebylo třeba. Stejně tak se nepřekládá jméno španělského světce sv. Orosia (Orosius), ale u sv. Orosie se tak děje soustavně. (Euros je řecky východní vítr.) Sv. Orosius (oros = ruský) je podle jména také možná Slovan.

Základ celé tradice o původu sv. Orosie tvoří věty: „Eurosia igitur, ilustrissima clarissimi Regis Bohemiae filia" (Eurosia tedy převznešená dcera přeslavného krále Čech) nebo „Inclita virgo et martir Eurosia serenissimi Bohemiae regis filia" (Slavná panna a mučednice Eurosia, dcera nejjasnějšího krále Čech).

* * *

Televizní pořad o Orosii

* * *

Oficiální životopis sv. Orosie přednesený při vyhlášení její svatosti v Brně 28. září 2022 (ZDE)

Další článek: historicko beletristické zpracování života svaté mučednice (ZDE)

Brožura s českou službou k svátku sv. Orosie (včetně podrobnějšího životopisu) - na download.pravoslavi.cz je k dispozici v PDF.

* * *

Fotografie z pouti u příležitosti slavnosti, která se každoročně na počest sv. Orosie koná, můžete najít na internetu mnoho, např. zde.

Zdroje

Výběr z článku Jany B. Šumpíkové (v revue Theofil), kde se cituje z knihy „Přes propasti věků“.

Svatá Orosia, patronka Jacy, oslavovaná 25. června
Jiří Kachlík (2005).
http://www.moraviamagna.cz/texty/t_orosie.htm

Zpět na rozcestník s životy místních svatých

Zpět na rozcestník dějin naší místní církve

Skok na Homepage