Skok na seznam »za dveřmi«
Skok na Homepage
1. září je podle církevního kalendáře začátkem nového církevního roku. Podle dávné pravoslavné tradice se církevní letopočet počítá »od stvoření světa«. Nechejme nyní stranou otázku, jak starý je svět, resp. zda opravdu může trvat tak krátkou dobu, jak udává tradiční církevní letopočet (podrobněji o tom viz jiné pojednání); podle církevního kalendáře začal na podzim letošního roku (1999) rok 7508 od stvoření světa. Tato stará tradice navazuje na židovství, které taktéž udržuje podání, že svět byl stvořen na podzim (o tom krátké zamyšlení viz zde). Co je však pro nás podstatné, je skutečnost, že tento kalendář je založen na takovém počítání času, jaké je udáváno v Bibli. V Písmu je totiž velice mnoho časových údajů – tolik, že se jednoduchým počítáním zde udávaných let můžeme snadno dobrat k výsledku, tj. ke stáří lidské civilizace, potažmo k době trvání světa.
Pravoslavní křesťané pevně věří, že Bible je Božím zjevením a v Božím zjevení má každý detail svůj smysl a význam. Bůh nám nezjevuje nic zbytečného ani nám nenabízí žádné poznání, které by bylo nepotřebné. Vše, co je v Písmu obsaženo, je nějakým způsobem podstatně důležité pro spásu člověka. Vždyť spása lidí – to je jediný cíl nám známého Božího působení, Jeho zjevení a celého Hospodinova díla s námi! Svědčí vždy o chatrnosti lidské víry a nesprávném způsobu uvažování, používá-li člověk svůj vášněmi zatemněný rozum k tomu, aby si sám rozděloval, co z Božího díla je pro něj důležité a co nikoliv, nebo si určoval, která část Božího zjevení je významná a která je podružná či dokonce zcela nepodstatná. Smysl theologické vědy není v tom, aby pitvala Boží zjevení a vybírala z něj to, co považuje ten který theolog za důležité a významné, nýbrž v tom, aby objasňovala hluboký význam a smysl každé části Božího zjevení a Jeho spasitelného díla. Jestliže nechápeme význam některého místa Bible nebo nějaké části Božího konání, pak to je vždy svědectvím o slabosti naší mysli a nedostatečném poznání Boha; rozhodně to však neznamená, že by to, čemu nejsme schopni porozumět nebo co nechápeme, nebylo důležité.
Spasitel pravil, že "dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani čárka ze zákona (tj. z Písma)… Kdo by zrušil jediné z nejmenších přikázání, a tak učil lidi, bude vyhlášen za nejmenšího v Království nebeském; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým" (Mat 5,18-19).
Věříme, že i takový detail, jako jsou doby a léta zaznamenaná v Písmu a potažmo i jejich součet, který určuje délku trvání lidstva, má svůj hluboký smysl. Když Hospodinova prozřetelnost tyto údaje zahrnula do Božího zjevení, pak jsou určitě nějak důležité a pro věřícího člověka je nutno, aby se jimi zabýval a bral je vážně. Možno říci, že Bůh sám skrze Bibli zjevil způsob počítání let (a je to jediný Bohem zjevený letopočet), a tudíž se můžeme domnívat, že si Bůh přeje, aby jeho svatý lid tento letopočet používal. Je-li Boží vůlí, aby lidé brali vážně biblické počítání let, pak bychom tento letopočet měli (ve světle výše řečeného) považovat za důležitý ke spasení člověka.
Lidé si však vymysleli vlastní počítání let, které nemá s Biblí nic společného a tím ani s Bohem a jeho svatou vůlí a Jeho dílem spásy člověka. Vůči biblickému letopočtu »od stvoření světa« projevují dnešní lidé nedůvěru, protože jednak nejsou schopni důsledně věřit Božímu slovu a následně jsou pak zatíženi předsudky, které jim vnukla racionalistická a nekřesťanská věda snažící se za každou cenu obhajovat problematickou »evoluční teorii«, neboť na teoretické uskutečnění evolučního procesu by byly zapotřebí miliony let (smysl evoluční teorie spočívá v nabídnutí "vědecké" – v podstatě ateistické – vysvětlení vzniku světa a lidstva jako samočinného – tj. bez Boha); při stáří světa udávaném v Bibli je evoluční teorie natolik zjevným nesmyslem, že lidé posuzující tuto problematiku jen z hlediska evoluční teorie nejsou schopni biblický letopočet přijmout.
Je zajímavé, že při tom všichni vzdělaní lidé po celém světě vědí, že dnes nejpoužívanější letopočet »léta Páně« čili »od narození Krista« (nebo jinak »po Kristu«) je evidentně nesprávný (nikdo dnes nepochybuje o tom, že se Kristus nenarodil v roce nula, nýbrž je všeobecně uznáváno, že se Spasitel narodil v roce minus 4 »před Kristem« (nebo ještě o něco dříve) – a nikomu taková podstatná nesrovnalost nepřekáží v používání tohoto – chybně sestaveného – letopočtu! Z toho vidíme, že odmítání církevního letopočtu »od stvoření světa« je způsobeno nedůvěrou k Bibli a odmítáním (či relativizováním) Božího zjevení, a nikoliv racionálním zvolením "správného" kalendáře...
Lidé (a mezi nimi i křesťané!) se chystají k pompézním oslavám roku 2000. Všichni při tom vědí, že je to jen lidský letopočet, který je nesprávný, protože se odvíjí od chybně stanoveného data Kristova narození. Přesto se i křesťané celého světa chystají zúčastnit se "křesťanských oslav" tohoto falešného milénia. Při slavnostních bohoslužbách budou křesťané světu tvrdit lež, že slavíme uplynutí dvou tisíc let od narození Spasitele! "Když sůl ztratí chuť, čím bude osolena? Nehodí k ničemu, než aby byla vyhozena ven a lidé po ní šlapali" (Mat 5,13). Tak hovoří Spasitel o těch křesťanech, kteří ztratili něco podstatného: víru, lásku k Pravdě a pevnou důvěru v Boží zjevení.
Jak dávní i nedávní svatí Otcové církve prorokovali, lidstvo bude před příchodem Antikrista uvrženo do tmy a do moci klamu (Zjev 20,3 a 8). Protože se nebudou držet pravdy (Božího zjevení), budou oklamáni duchem zla. "Lidé nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila" (2.Tes 2,10). Protože neuvěřili pravdě, "proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži" (2.Tes 2,11). Lidé to budou vědět, ale protože nemilují pravdu a Boha, budou se raději držet klamu, výmyslů a lží. (Řím 16,18; Kol 2,8). "Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím" (2.Tim 4,4).
Pravoslavní křesťané by měli být světlem světu a pevně se držet Písma svatého a celého Božího zjevení (Mat 5,14-19). Je možné, že počítání let udávané v Bibli správně nechápeme nebo má biblický letopočet jiný, hlubší a tejemnější smysl, který nejsme nyní ještě schopni pochopit naším omezeným pozemským rozumem. Čím však si můžeme být jisti, je, že si Bůh přeje, abychom pro čítání času používali Jím zjevený biblický letopočet. Můžeme si být jisti, že Boží zjevení je pravdivé, a tak je pravdivý i biblický letopočet – i když snad jinak, než jak jej zatím chápeme. Celou křesťanskou víru nejsme schopni obsáhnout rozumem, a přesto je důležité ji celou přijmout a vyznávat, abychom mohli být spaseni. Bůh dal lidem zjevení Sebe a Pravdy skrze Bibli a Tradici, aby lidé mohli vyznávat pravdu, a tak dosahovat poznání Boha a spásy. Udržujme tradiční křesťanský letopočet, neboť patří k celku Božího zjevení Pravdy, a tím je důležitý pro duchovní cestu ke spáse; mj. tím pravoslavná církev ukazuje autentickou starokřesťanskou lásku a úctu k Bibli.
Poznámky:
1. září dle církevního kalendáře připadá v současnosti na 14. září občanského kalendáře.
Letopočtů »od stvoření světa« je několik (např. židé počítají ve svém kalendáři asi o 2000 let méně od stvoření světa než udávají pravoslavné kalendáře). Bylo to zapříčiněno dobovými zásahy do znění Písma a nedokonalostmi v překladech (židé např. provedli v reakci na mohutnějící křesťanství řadu zásahů a korekcí do vyznění posvátných biblických textů, aby eliminovali ta místa ve Starém Zákoně, na něž se křesťané zvláště odvolávali; český ekumenický překlad je taktéž velice nespolehlivý). Je zde nějaká autorita, která by jménem svatého Autora Bible, rozhodla, které znění je správné a následně který biblický letopočet je přesný? Pravoslavní křesťané přisuzují tuto autoritu Církvi, jež je příbytkem Svatého Ducha, Jím je budována a vedena, a z této příčiny je ve své posvátné tradici neomylná, a je věrohodným a světci doloženým prostředím spásy. Kdyby Církev (tj. pravoslaví) vydal Pán do moci klamu, znamenalo by to, že by neplatil věčný slib Spasitelův: "Brány pekelné ji nepřemohou" (Mat 16,18).
Skok na seznam »za dveřmi«
Skok na Homepage