Přírodní katastrofa - povodeň
z theologického
hlediska

Teritorium Čech stihla přírodní katastrofa letošního roku v měsíci srpnu. Podobně jako Moravu v r. 1997.

Vnímáme tuto skutečnost dvěma pohledy a snažíme se o vysvětlení, proč k tomuto nebývalému přírodnímu jevu došlo.

Obecný pohled je hydrometeorologický - totiž, že se zcela výjimečně sešly nebo spojily nad oblastí střední Evropy dvě dešťové fronty. Jedna připutovala ze západu, druhá z východu; a jak táhly proti sobě, vytvořily vír, z něhož spadlo obrovské množství vody. Něco podobného jako se stalo v dobách historických, např. ve 12. století, kteréžto záplavy kronikář Kosmas nazval potopou.

Potopa je slovo, kterému rozumíme, neboť všichni známe biblickou potopu a víme o zániku tehdejšího lidstva; víme i o tom, že my dnes jsme lidstvo popotopní, tedy potomci těch několika lidí, kteří byli tenkrát zachráněni.

Druhý pohled na povodeň bude z hlediska theologického, jakožto analytické hodnocení způsobů a projevů života těch 12ti let uplynulých od doby, kdy u nás došlo ke změně politických poměrů. Obdrželi jsme svobodu. Máme nyní svobodu ducha, konání, podnikání, cestování a pohybu a vůbec všeho. Byly a jsou zakázány jen dvě ideologie v politickém světě. Fašismus a antisemitismus. Jinak je dovoleno vše, ve všech směrech v náboženství i v podnikání.

S darem svobody dnes (stejně tak jako kdysi v biblických časech, kdy Adam a Eva vycházejí z ráje), jakoby přestal řád, zákon a norma všeho žití. Dnes si u nás lze objednat nájemního vraha, lehce opatřit drogy; v každém městě ba i vesnici je dům prodejné lásky, erotické služby jsou nabízeny na dálnicích; z bank se ztrácejí peníze (a to v množství, které by dokázalo zahladit stopy po velké vodě). K tomu všemu připočtěme povolené ukončení života v embryonálním vývoji potratem, rozvodovost manželství stoupá nad polovinu uzavřených sňatků a pohřeb je možno objednat telefonicky bez účasti na něm. Homosexuálové se celospolečensky prezentují a veřejně požadují legalizaci svých svazků, a ve společnosti se diskutuje o tom, aby lékaři nemuseli jen léčit a prodlužovat život, ale aby mohli "na přání nemocného" jeho život ukončit. Genetické manipulace jsou v plném proudu a stojíme na prahu věku klonování.

To vše jsou ukazatele morální úrovně života naší společnosti, ukazatele toho, jak hluboce jsme mravně poklesli. Nemůže být o tomto mravním sestupu žádných pochyb. Vždyť máme po ruce možnost srovnávat současný stav společnosti se životem našich předků. Dalším srovnávacím měřítkem může být nárůst nových chorob, viz např. šíření AIDS, což právě je smrtelné onemocnění za smrtelný hřích.

Je těžké hledat všechny příčiny, proč jsme se toho všeho dopustili. Snad z opojení svobodou? Nejhorší na této době je odklon lidstva od Boha. Dalo to velkou politickou práci dřívější totalitě, než bylo zdiskreditováno tradiční křesťanství reprezentované katolickou církví - křesťanství, které (ačkoliv bylo nedokonale neseno církví, která na Českém národě mnoho provinila) neslo morálku a hlásalo mravní zákony a čistotu v lidských vztazích. Z pera biskupky československé církve husitské vzešel v těchto dnech názor, že i Bůh - Hospodin v budoucí sjednocené Evropě může mít i nové jméno - Alláh. V Evropě, kdy vedle nás bude mít obchod Ital, Turek, Ukrajinec, Portugalec; v Evropě nikoliv mnohonárodnostní, nýbrž v Evropě smíšených národů.

Pakliže nevíme, kdo je náš Bůh, tak duchovně bloudíme jako ti, kteří ztratili správnou cestu na poušti. Jenže my opravdu jsme na duchovní poušti dnešních dnů... Obraťme se. Obraťme se k řádu a pořádku, obraťme se ke křesťanství, ke Kristu, jehož v plnosti hlásá pouze Pravoslaví.

Když před lety zničilo zemětřesení v Mexiku jedno město a zahynuly tam stovky a stovky lidí, málokoho napadlo věnovat hluší pozornost příběhu, který katastrofě předcházel. Katolický kněz z kazatelny kritizoval úpadek mravů, nevěstince, korupci, ožebračování vesničanů, bídu chudých. A tak ho ti, které kritizoval, přivázali za koně a usmýkali před zraky obyvatel celého města...

Havajské ostrovy, místo jako z ráje. Věčné teplo, stálé jaro a léto, teplý oceán, klid a vzdálenost od civilizace. Lidé, kteří se přijížděli, toužili po odpočinku... Jenže buď z dlouhé chvíle, nebo snad jen z rozmaru si tady založili satanistické společenství. Konali služby a "modlitby" k ďáblu. Ne dlouho. Několik rozumných a duchovně střízlivých lidí nasedlo rychle na loď a odplulo do svých evropských domovů. A doma se potom brzy dočetli, že výbuchem podmořské sopky zmizel tento ostrov z mapy světa...

Vzájemně jsme závislí jedni na druhých, což je základ civilizačního společenství tvořícího národ. Aby mohl žít, potřebuje řád. Svoboda, která je základním principem demokracie a lidských práv, dává "růsti plevelu a koukolu až do času žní", jak se o tom píše v Evangeliu. Jenže pak - když už je pozdě - volá společnost o pomoc. Ano, může přijít pomoc, ale s podmínkami. A na počátku všech těch podmínek bude: Obraťte se.

Nehledejte nic lepšího, nic dokonalejšího v duchovním světě, než je Kristus. Dva tisíce let je vše duchovní již dáno. Neopouštějte platnost Božích zákonů. Jak pravil Spasitel světa: "Nehřešte více, aby se něco horšího nepřihodilo."

prot. Alexandr Novák

Zpět na rozcestník »Znamení doby«