Zajímavý dokument z dění v Ruské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu.

V rámci zpravodajství přinášíme toto svědectví o názorových směrech v Pravoslaví a o vnitřní diskusi v ruské církvi a společnosti.

Dokument:

Je čas přetnout nezákonnost

Prohlášení kleriků, mnichů a světských křesťanů Anadyrsko-čukotské eparchie Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu ke všem věrným dítkům svaté Pravoslavné církve.

My, klerikové, mniši i světští křesťané Anadyrsko-čukotské eparchie v čele se s naším archipastýřem a otcem Přeosvíceným biskupem Diomidem, obracíme se ke všem věrným v Kristu dítkům pravoslavné Církve.

Naše výzva byla vyvolána tou bolestí a trápením, jimiž jsou nyní naplněny duše všech pravoslavných křesťanů upřímně usilujících o spasení. ...

V současné době existuje v Ruské pravoslavné církvi, jejímiž jsme příslušníky, řada přestupků proti čistotě pravoslavného věroučení.

Za prvé. Neustále nabírá na síle heretické učení ekumenismu, které usiluje proti slovům Písma svatého, proti církevním kánonům a pravidlům, proti svatootcovskému učení, sjednotit všechny víry v jedno náboženství, nebo alespoň "duchovně" je smířit.

V rámci tohoto hnutí se konají společné modlitby s heretiky, heretikové se účastní pravoslavných bohoslužeb, při čemž se porušují 45., 46., a 65. apoštolské pravidlo a 32., 33., a 37. pravidlo Laodicejského sněmu. Zasílají se pozdravné "bratrské" dopisy pravoslavných jinoslavným, které protiřečí slovům apoštolů Jana Theologa: "Kdo k vám přichází a nepřináší toto učení, toho nepřijímejte do domu a nevítejte ho. Neboť ten, kdo ho vítá, má účast na zlých skutcích jeho" (2.Jan 1,10-11). Konají se společná setkání a zasedání, proti slovům Písma svatého: "Blažený muž, který nechodí do rady nezbožných" (Žalm 1,1). "Od heretika se po prvním a druhém napomenutí odvracej" (Tit 3,10).

Za druhé. Rozvíjení duchovního kompromisu (neosergiánství), který podřizuje církevní moc světské, často protibožské moci, a to na úkor Bohem darované svobody. To protiřečí učení apoštola Pavla: "A tak stůjte ve svobodě, kterou daroval nám Kristus, a nepodrobujte se znovu jhu otrockému" (Galat 5,1). "Jestli bych až dosud sloužil (snažil se zalíbit) lidem, nebyl bych pak služebníkem Kristovým" (Galat 1,10). Právě toto je hlavní příčinou účasti církevních činovníků v ekumenismu, schvalování globalizace a následně i podřízení církevní organizace jedinému světovému vůdci.

Za třetí. Mlčenlivý souhlas místo usvědčení protinárodní politiky současné (státní) vlády, což vede k rozpadu státu, demografické krizi a dalším negativním důsledkům.

Za čtvrté. Ospravedlňování a požehnání osobní identifikace občanů za současného mylného tvrzení, že přijímání vnějších znaků a symbolů, které nám vnucuje nová doba, nemůže uškodit duši, pokud se uvědoměle nezřekne Boha. Zřetelná je tendence diskriminace věřících, kteří principiálně nesouhlasí s procesy globalizace (ponechání si starého průkazu totožnosti, odmítnutí identifikačních kódů (tzv. INN) vyvěšených na chrámu či monastýru). Praktiky nekanonických opatření - církevních trestů nad kněžími i mnichy: zákazy konání bohoslužeb, odvolání z působiště atd.

Za páté. Schvalování demokracie. Výzva dát hlas určitým politickým vůdcům, což je proti církevním kánonů a narušením usnesení sněmu z r. 1613.

Za šesté. Konání mezináboženského summitu s výzvou k vůdcům skupiny G8 (velké osmy), což je uznáním jejich moci. G8 je orgánem světové zednářské vlády, který připravuje příchod jediného vůdce světa, tj. antikrista. Proto je každá spolupráce s nimi duchovně nebezpečná. Podle slov archiepiskopa Averkije (Tauševa): "Je nevyhnutelné pamatovat a vědět: pravá Církev Kristova nemůže hlásat či potvrzovat jakoukoliv lež a vstupovat do přátelství či spolupráce s nepřáteli Krista! A proto všichni ti biskupové, klerici i světští křesťané, kteří v této lži mají účast a s nepřáteli našeho Pána a Spasitele tak či jinak se přátelí a spolupracují s nimi, jsou "pravoslavnými" jenom podle jména" (tj. jen formálně; pozn. překl.)."

Za sedmé. Na minulém summitu náboženských vůdců v závěrečném dokumentu, který byl podepsán všemi shromážděnými představiteli náboženských konfesí, byla svědčena víra v jediného "Nejvyššího": "Chraňme mír, jak nám to ukládá Nejvyšší!" My nemáme zato, že máme jedno (společného) "Nejvyššího" s židy, muslimy a dalšími náboženstvími a učeními. O židech pravil Pán, že "Vaším otcem je ďábel; a vy spěcháte plnit žádosti otce vašeho" (Jan 8,44). Muslimové považují za "nejvyššího" Alláha, kdežto Syna Božího za obyčejného proroka. Pán však pravil: "Já jsem cesta a pravda a život; nikdo nepřichází k Otci, než jenom skrze Mne" (Jan 14,6). O tomtéž učili apoštolé: "Kdo je lhář, když ne ten, kdo zavrhuje, že Ježíš je Kristus? To je antikrist, zavrhující Otce i Syna. Každý, kdo zavrhuje Syna, nemá ani Otce; a kdo vyznává Syna má i Otce" (1.Jan 2,22-23). "A žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista, přišedšího v těle, není od Boha, ale je to duch antikrista" (1.Jan 4,3). "Jeden Pán, jedna víra, jeden křest" (Efez 4,5).

Výzva náboženských vůdců, a mezi nimi představitelů Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, kteří podepsali tento dokument, hlásá: "Vážit si a přijímat druh druha, bez ohledu na náboženské, národnostní i jiné odlišnosti." V tom spatřujeme protiřečení evangelijnímu učení: "Kdo přichází k vám a nepřináší toto učení, toho nepřijímejte do domu a nevítejte ho" (2.Jan 1,10).

Za osmé. Vyjadřujeme svůj nesouhlas s oficiálním prohlášením v hlavní televizi o jednotě mravních hodnot jak v pravoslaví, tak v judaismu, islámu a katolicismu. Je to lživý názor. Nemůžeme mít společné mravní hodnoty se současným judaismem a jeho morálním talmudickým kodexem, podle něhož jsou všichni lidé kromě židů - "gójové". Nemůžeme mít ani společné mravní hodnoty s islámem, který dovoluje např. mnohoženství. Nemůžeme mít společné mravní hodnoty s katolicismem a jeho jezuitskou morálkou.

Za deváté. Jsme znepokojeni a nesouhlasíme s popřením sněmovního principu v souvislosti s dlouhým prodlením při sezvání místního sněmu a s odevzdáním jeho důležitých funkcí sněmu archijerejskému. Podle církevní ústavy z r. 1988: "V Ruské pravoslavné církvi náleží nejvyšší vláda v oblasti věrouky, církevní správy a církevního soudu - zákonodárná, výkonná a soudní - místnímu sněmu." Kdežto podle ústavy z r. 2000: "Archijerejský sněm je nejvyšším orgánem hierarchické správy Ruské pravoslavné církve."

Na závěr našeho listu prosíme před tváří celé Církve Kristovy všechny arcipastýře, pastýře, mnichy i světské křesťany, kteří jsou nějakým způsobem účastni výše uvedených ústupků od evangelijní čistoty, dogmatické, kanonické věrouky, aby se odvrátili od cesty přestupků a přinesli plody hodné pokání. Abychom všichni přebývali v jednotě čistoty pravoslavné víry. Obracíme se také všem dítkům Ruské pravoslavné církve s výzvou podpořit náš apel.

Zjevení Páně 2007

Podepsán je přeosvícený Diomid, biskup anadyrský a čukotský (a další klerikové)




P.S.

V Ruské pravoslavné církvi již dlouho probíhá na tato témata živá diskuse, v jejímž kontextu je výše uvedený dokument nutno vidět. Tato debata nezačala tímto listem vladyky Diomida, který není v Rusku ničím nevídaným.
Z poslední doby je možno připomenout např. ještě nedávný dokument:

"Apel kavkazských poustevníků a kleriků Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu" v souvislosti s chystaným "Světovým summitem náboženských představitelů":

Otevřený dopis Jeho svatosti, patriarchu Alexiovi
a všem biskupům Ruské pravoslavné církve

Vaše svatosti! Vaše přeosvícenosti! Prosíme vás, pro Pána našeho Ježíše Krista, abyste nesvolávali nezákonný summit s heretiky a nezbožnými. Což se opravdu domníváte, že tím upokojíte celý svět a vykonáte dobrodiní pro církev i národ? Vždyť víte, že pravoslavná zbožnost má od Boha zaslíbeno vše, co je nutné pro tento život i budoucí, a že kvůli deseti spravedlivým uchrání Hospodin celé město.

Sezvání této rady nezbožných bylo de facto ponížením a zavržením naší pravoslavné víry před všemi národy. Bylo to položení základu pro další budování "církve" antikristovy, který se snaží pod nějakou dobrou záminkou "sdružit" všechna náboženství. Bude z toho záhuba a pohoršení pro miliony lidských duší, pro něž Kristus zemřel.

Vaše svatosti, soucítíme s tíhou Vašeho archipastýřského kříže a modlíme se za Vás, aby Hospodin rychle pokořil satana pod Vaše nohy.

S hlubokou poklonou
kavkazští mniši - poustevníci

20. června 2006




Další dokument na toto téma, z něhož už jen stručně vybíráme:

Projev ke všem věrným dítkům pravoslavné církve

(V souvislosti s chystaným "Světovým summitem náboženských představitelů", který se má konat 3. - 5. července 2006)

„Tento druh se vyhání jen modlitbou a půstem“ (Mat 17,21)

... obracíme se na Vás, kterým není lhostejné, co se v pravoslavné církvi děje, s prosbou a výzvou, abyste půstem a modlitbou prosili Pána našeho Ježíše Krista, aby dle své milosti zbavil Rusko od poskvrny nezákonného shromáždění - "Světového summitu náboženských představitelů", který chtějí vykonat v hlavním městě Ruska za několik dní...

Vyzýváme držet v tyto dny přísný půst (o chlebu a vodě) a zesílit modlitbu, každý soukromě číst každého dne akathist k Matce Boží...

Tajemství nepravosti se děje před našimi očima. Jedním z cílů této "rady nezbožných" (Žalm 1,1) je vytvoření "Organizace sjednocených náboženství", budoucí jediné světové "církve" antikristovy. Postavme se proti tomu, bratři! ...

Výzvu k postu a k zesílené modlitbě jako první učinil kavkazský starec - poustevník jeroschimonach Rafail (Berestov) a požehnal k tomu svým duchovním dětem. Jeho návrh podpořili další kavkazští mniši, poustevníci. Získali jsme i požehnání dvou biskupů: přeosvíceného Diomida, biskupa anadyrského a čukotského, a přeosvíceného Ippolita, biskupa tulčinského a braclavského.

Hospodine, požehnej a pomoz!

Duchovenstvo a mniši,
duchovní dítka o. Rafaila

22. června 2006




Poznámka na závěr
Myslím, že výše uvedené je dostatečně přesvědčivým materiálem k vyvrácení výtek těch, kteří tvrdí, že v Ruské pravoslavné církvi neexistuje vnitřní dialog nebo že je to církev mrtvá zaměřená jen na "vykonávání obřadů". Jiní zase říkají, že pravoslavná církev je uzavřená do sebe a izolovaná od společnosti. Z výše uvedeného je snad dostatečně zřejmé, že církevní otázky jsou probírány na celospolečenské platformě, nejsou jen věcí duchovenstva, ale ujaly se jejich i různé občanské aktivity, píše se o nich v běžném celospolečenském tisku (jak se o tom referuje v souvislosti s apelem biskupa Diomida na pravoslavném weblogu Ambon).




Zpět na rozcestník „Srovnávací bohosloví, sektologie, ekumenismus“



<-Skok na seznam „za dveřmi“    <-<-Skok na Homepage