Čárové kódy a „znamení šelmy“

Skryté nebezpečí?

Mezi věřícími různých církví je rozšířena alarmující zpráva o čárových kódech – údajně skrytě obsahujích biblické znamení šelmy (dle proroctví o příchodu Antikrista v biblické knize Zjevení sv. Jana) – tedy onen záhadný kód 666, který je Bibli výslovně vzpomínán jako ďábelské znamení, které budou lidé nuceni přijímat na pravou ruku a na čelo, a bez tohoto znamení nebude možné kupovat ani prodávat. Přijetí tohoto znamení na ruku a na čelo však bude zároveň znamenat zříci se Krista a stát se služebníkem Antikrista. Ti, kteří kvůli věrnosti Kristu odmítnou přijmout znamení Antikrista budou pronásledováni a hubeni. Tolik stručně z proroctví sv. Jana o konci světa.

V prvé řadě je nutno uvést, že kdyby čárové kódy, jimiž je dnes opatřen stále širší sortiment zboží, byly opravdu přesně tím, co předpověděl sv. Jan, pak by nikdo, kdo se chce považovat za křesťana, nesměl za žádnou cenu (ani pod hrozbou mučení a smrti) takové znamení přijmout čili používat je. Museli bychom se naprosto vyhnout všem samoobsluhám a hypermarketům, kde jsou pokladny vybaveny čtečkami těchto kódů, a nesměli bychom koupit anebo vůbec používat žádný výrobek, který byl čárovým kódem opatřen.

Pravoslavná církev však nepřijala taková opatření. Výrobky s čárovým kódem jsou křesťany nakupovány a používány a žádná hierarchická ani duchovní osoba to doposavad věřícím nezakázala. V pravoslavné církvi ani duchovní velikáni obdaření duchovním zřením nevarují věřící před kupováním výrobků s čárovým kódem a neprohlašují, že kdo používá takto označené zboží, přestává tím být služebníkem Kristovým.

Mj. je tento postoj zaujímán kvůli tomu, že označení výrobků čárovým kódem, v němž by byly obligátně obsaženy tři šestky, by sice mohlo splňovat tu část proroctví, kde se naznačuje, že bez používání tohoto kódu nebude možno prodávat ani kupovat, ale nenaplňují se tím ta prorocká slova, která zřetelně hovoří o tom, že tento kód budou Antikristovi služebníci přijímat na pravou ruku a na čelo.

V úvahu pak musí být vzato i technické vysvětlení problematiky čárových kódů používaných pro identifikaci zboží, které nám říká, že ve skutečnosti tyto čárové kódy nejsou založeny na principu tří šestek. Tedy, že tři dvojice tenkých čar, jež jsou na začátku, uprostřed a na konci čárového kódu, nejsou třemi šestkami, nýbrž jsou to technické naváděcí znaky bez jakékoliv číselné hodnoty. (Viz o tom podrobněji v článku na našem webu: V čárovém kódu typu UPC nejsou skryty žádné šestky, kde je vysvětlen technický princip, na kterém čárový kód pracuje.)

Nic méně i při vědomí toho, co bylo výše řečeno, je skutečností, že pravoslavná církev je zaváděním těchto "praktických kódů" zboží znepokojena a hledí na čárové kódy s nelibostí a nedůvěrou. (Např. v některých pravoslavných monastýrech nechtějí mniši přijímat dary, na kterých je umístěn čárový kód...) Proč?

Jednak to není nic pěkného, když máme na zboží a na potravinách jakési kódy, které nějak připomínají tři šestky. Praktičnost je sice dobrá věc, ale duchovní krása a duchovní vkus jsou důležitější. A tyto kódy, v nichž jsou tři šestky byť jen naznačeny či připomínány trojím opakováním jakéhosi znaku podobného číslu šest, jsou duchovní ošklivostí, která tím, že je všeobecně zavedena a rozšířena, ničí duchovní vkus křesťanů. Duchovní vkus má být pečlivým duchovním životem stále tříben, protože je to jeden ze základních duchovních smyslů, jimž se křesťan duchovně orientuje a řídí ve svém životě.

Pravoslavní svatí starci v souvislosti se zaváděním těchto kódů pro identifikaci zboží sice nezakázali kupování takto označeného zboží, ale vyzvali k bdělosti a k neumdlévající obezřetnosti. To svědčí o tom, že tyto kódy považují za nebezpečné v tom smyslu, že jim lidé přivyknou. Nejdříve bude identifikačními kódy označeno všechno zboží, pak zvířata (viz např. současné čipování psů) a majetek (např. bezpečnostní čipování automobilů), a nakonec si lidé natolik zvyknou na to, že vše kolem je označeno celosvětovým identifikačním kódem, že jim nepřijde nic divného na tom, když i lidé budou všichni zaznamenáni do jakési celosvětové databáze a označeni číselným kódem místo jména (a nakonec nesmazatelně označkováni - např. osobním identifikačním čipem implantovaným dovnitř těla).

Naši duchovní starci spatřují hlavní problém současného zavádění různých identifikačních kódů, kartiček, nových osobních průkazů, čipových karet apod. především v totalitním principu tohoto systému: jméno je zaměněno za číslo (a to na celý život a pro použití v jakémkoliv úředním styku), a všem je tato záměna (a následné používání přiděleného čísla) násilně vnucována. To vypadá jako první krok směřující k uskutečnění ďábelského pokusu násilného udělování antikristovské numerické pečeti, založené na principu tří šestek, všemu obyvatelstvu. Za tímto prvním krokem mohou následovat další a nakonec dojde na udělování samotné pečeti. Starci říkají, že odmítnout svou účast bude v každé následující fázi tohoto procesu pro člověka stále těžší a bolestnější. Zdůrazňují však, že nesmíme odsuzovat nikoho, kdo se rozhodne přijmout identifikační kartu, protože závisí na osobním rozhodnutí každého člověka.

Jestliže duchovní vůdcové pravoslavné církve (blahodatní starci) vyzývají v souvislosti se zaváděním čárových kódů ke zvýšené obezřetnosti a opatrnosti, pak je to pro pravoslavného křesťana významný důvod k zamyšlení. Víme totiž (a v církevní praxi si to stále znovu a znovu ověřujeme), že tito starci se neřídí pouhou racionální úvahou a neberou v potaz jen věci viditelné, nýbrž mají hlubší zdroje poznání. Rozum člověka je omezený a některé souvislosti a duchovní skutečnosti jsou pro něj nepostižitelné. Kdežto lidské duchovní srdce, očištěné askezí od vášní a osvícené pravým duchovním světlem, je schopno vnímat i to, co je neviditelné, a čerpat poznání i z vyšších pramenů. Proto je schopno postřehnout blížící se nebezpečí, které je pro ostatní lidi zatím neviditelné. Duchonosní starci jsou skuteční "zřeci" a jejich varování, že s čárovými kódy není všechno v pořádku a že to není jen nějaká nevinná technická záležitost, není záhodno brát na lehkou váhu.

A dále: nepovažuje se za náhodné, že tři "naváděcí znaky" (úvodní, prostřední a závěrečný) jsou velice podobné jednomu ze dvou používaných znaků pro šestku. Není možno mít za naprostou náhodu (náhody ve skutečnosti nejsou), že byl za "naváděcí znak" zvolen takový symbol, který mohl být velice snadno mylně interpretován jako šestka. Jakoby by tím mělo být úmyslně zajištěno, aby tyto kódy byly vyloženy jako rouhavé a pohoršující apokalyptické "znamení šelmy" a jejich zavádění bylo tudíž překotně prohlašováno za příchod Antikrista.

Povyk, který tyto kódy a jejich široké zavedení vyvolaly, se tedy zařadil do dlouhé řady "falešných poplachů" o nastalém konci světa. Tyto poplachy již 150 let produkují některé protestantské církve a – jistě - Svědkové Jehovovi (ti vyhlašují konec světa přibližně každé desetiletí) a další různé sekty. Lidé si na jehovistická proroctví už zvykli a smějí se jim. Vedle nábožensky více méně lhostejných lidí, zde však bylo ještě značné množství střízlivěji uvažujících lidí, kteří sice nebrali vážně Jehovisty a sektáře, ale byli nakloněni věřit Bibli a jejím proroctvím. Tito náboženští lidé, kteří se vůbec ještě zajímali o to, kam svět spěje, a brali vážně proroctví Písma svatého, byli apokalyptickou zprávou o čárových kódech vzrušeni, avšak po zjištění, že nečekaně i oni sami podlehli jednomu z řady "falešných poplachů", mohou snadno upadnout rezignace, mohou tím být ukolébáni, že se vlastně "opět nic neděje" a že tomu tak asi bude i nadále.

A vývoj jde dál… Krok za krokem k určitému cíli. Lidé si postupně zvyknou na všechno. Až se jednou bude skrze nějaké technické zařízení dávat lidem skutečný kód šelmy na čelo a na ruku, už to lidem ani nepřijde jako něco divného a nepřirozeného. A když někdo bude protestovat a prohlašovat to za apokalyptický jev, většina lidí mu řekne: „Už zase konec světa? Už zase příchod Antikrista? Už opět nějaké znamení šelmy?, to už tu přece bylo, když se zaváděla identifikace zboží, a pak se přišlo na to, že to žádné šestky vlastně nejsou… Nedělejte z nás hlupáky. Dejte nám pokoj s koncem světa, dejte pokoj s Antikristem...“

Řečtí mniši vyprávějí pro ilustraci toho, co bylo výše řečeno, následující podobenství:

Přiběhne pastýř do vesnice a volá: "Vlk jde, roztrhá nám ovce." Lidé popadnou hole a vidle a vyběhnou z vesnice, utíkají na pastviny a čekají na vlka; a vlk nikde. Vrátí se tedy domů. Druhý den pastýř znovu běží a volá: "Vlk přichází, roztrhá ovce." Vesničané opět běží na pastvu a hledají vlka; ale žádný vlk nikde není. Třetí den přibíhá opět pastýř a volá: "Přichází vlk, ovce jsou v nebezpečí." Lidé ve vesnice se však ani nezvednou a říkají pastýři: "Nech nás žít. Dej pokoj s vlkem." A tehdy opravdu přichází vlk a trhá ovce...




Zpět na rozcestník „Znamení doby“



<-Skok na seznam „za dveřmi"    <-<- Skok na Homepage

NAVRCHOLU.cz