Geron Paisios Agiorita (+ 1994)

Rozmluvy III. - Duchovní zápas

Svazek 1. - Zápas s myšlenkami

Díl I.: Dobré a špatné myšlenky

Kap. 4.: Dobré myšlenky přinášejí duchovní zdraví

Proč se zaobíráte vášněmi druhých? Ještě jste se nenaučili pracovat sami na sobě. Nezaobírejte se tím, co dělají okolo vás jiní, ale mějte dobré myšlenky o tom dobrém i špatném, co vidíte u druhých. Dobrá myšlenka obsahuje lásku, odzbrojuje druhého a způsobuje, že se k nám chová dobře. Kdo má duchovní zdraví, vidí jako čisté i to, co je nečisté. Ten, kdo má dobré myšlenky, má duchovní zdraví a to, co je zlé, přeměňuje v dobré.

-Starče, jaké jsou projevy nemocného myšlení? *

-Co máš na mysli? Poprvé o něčem takovém slyším.

-Říkal jste, že když někdo uvažuje chybně, tak nesprávně chápe to, co se děje?

-Říkal jsem nemocné myšlení?

-Vzpomínám si na toho, který chtěl žít poblíž Vás jako poslušník, ale Vy jste mu řekl: "Nepřijmu tě, protože tvé myšlení je nemocné."

-Ne, takto jsem to neříkal. "Nepřijmu tě za poslušníka," řekl jsem mu, "protože nejsi duchovně zdravý." "Co to znamená duchovní zdraví?" zeptal se mě. "Nemáš dobré myšlenky," říkám mu. "Jako člověk mám nějaké slabosti a jako mnich za tolik roků mám i nějaké ctnosti. Ty neuvažuješ správně, uškodíš si od mých slabostí i od ctností." O malém dítěti se dá říct, že jeho mysl je slabá*, protože je nezralé, ale ne však o dospělém.

-Starče, všichni dospělí lidé dosáhli zralosti?

-Někteří nedozrávají - co se hlavy týče. Něco jiného je, když jim mozek nepracuje dobře. Jestliže však někdo nejedná přímě, myšlenky jeho směřují k špatnosti a vše bere křivě, tak nemá duchovní zdraví a užitek z toho, co je dobré; trápí se tím, co je dobré.

-Starče, dojde-li k nějakému nedorozumění, je zapotřebí, abychom nalezli toho, kdo to způsobil?

-Snaž se na prvním místě zjistit, jestli jsi to nezpůsobila ty. To je to správnější!

-Jestliže to však, starče, zapříčinil někdo jiný?

-Kolik jsi toho zapříčinila ty? Budeš-li o tom přemýšlet, tak pochopíš, že děláš chybu, kdy věci nahlížíš tímto způsobem.

-Když říkáme: "To udělala tamta sestra," je i toto nesprávná myšlenka?

-Jsi přesvědčená o tom, že to udělala ta sestra?

-Ne, ale již udělala něco podobného.

-To je znovu nesprávná myšlenka, když si nejsi jistá. Pak, i kdyby to udělala, kdo ví jak a proč to udělala.

-Když však, starče, např. vidím že jedna sestra má nějakou vášeň?

-Jsi starice? Starice má zodpovědnost, proto musí zkoumat vaše vášně. Proč se však vy zaobíráte vášněmi druhých? Ještě jste se nenaučily pracovat samy na sobě. Jestliže chcete pracovat sami na sobě, nezaobírejte se tím, co dělají okolo vás jiní, ale mějte dobré myšlenky o tom dobrém i špatném, co vidíte u druhých. Nezávisle na tom, za jakým účelem jiný něco dělá, mějte dobré myšlenky. Dobrá myšlenka obsahuje lásku, odzbrojuje druhého a způsobuje, že se k nám chová dobře. Vzpomínáte na ty monašky, jež považovaly zloděje za avvu? Když se objevil, myslely si, že dělá jurodivého pro Krista a předstírá zloděje, tak k němu měly úctu. Nakonec se spasily a spolu s nimi i on a jeho společníci.

(Pozn. Ve vyprávění o mniších z prvních dob je uvedena následující událost: "Náčelník lupičů, aby mohl vyloupit dobře chráněný ženský monastýr, se přestrojil za mnicha a prosil o nocleh. Představená a všechny sestry ho přijaly jako velikého avvu s velikou úctou. Všechny sestry se shromáždily, aby přijaly jeho požehnání. Umyly mu nohy, což braly jako požehnání. Jedna ochrnulá sestra, jež s vírou umývala lotrovy nohy, se při tom uzdravila a náhle šla - k překvapení všech - vzít si od něho požehnání. Náčelník zlodějů, když viděl ten zázrak, tak se vnitřně změnil, kál se, zahodil šavli, kterou měl schovanou pod řízou, a za krátce nato on i jeho společníci přijali mnišství a žili s přesností monašský život. (D. Tsámi, Miterikón, díl III., Thesaloniky 1992, str. 18-24).

-Když mi, starče, říká nějaká sestra lež...

-Snad ji k tomu donutily okolnosti, aby ti řekla lež, a nebo zapomněla a to, co ti řekla, tedy nebyla lež? Žádá např. ta, která se v archondariku (archondarisa) stará o hosty, od kuchařky salát, ale ona jí říká: "Nemám," avšak sestra z archondariku ví, že salát má. Jestliže archondarisa nemá dobré myšlenky, uvažuje: "Říká mi lži." Má-li však dobré myšlenky, myslí si: "Ubohá, zapomněla, že má salát, protože má hodně práce," nebo si říká, že se asi něco jiného stalo. Nemáš duchovní zdraví, proto uvažuješ tímto způsobem. Jestliže bys je měla, viděla bys jako čisté i to, co je nečisté. Na ovoce by ses dívala stejně, jako bys hleděla na hnůj, protože hnůj pomáhá k tomu, aby vyrostlo ovoce.

Ten, kdo má dobré myšlenky, má duchovní zdraví a to, co je zlé, přeměňuje v dobré. Vzpomínám si, že za okupace ty děti, jež měly silný organismus, jedly s chutí kousek chleba a byly zdravé. Avšak bohatší děti, přestože jedly chléb s máslem, neměly silný organismus, byly nemocné. Tak je to i v duchovním životě. Ten, kdo má dobré myšlenky, uhodíš-li ho nespravedlivě, řekne: "To dopustil Bůh, abych zaplatil za své dřívější chyby; sláva tobě Bože!" Avšak ten, jenž nemá dobré myšlenky, když ho půjdeš pohladit, bude si myslet, že ho chceš udeřit. Vezměte si příklad z opilého člověka. Je-li špatný, tak v opilosti vše rozbije. Avšak opije-li se dobrý člověk, bude plakat nebo se omlouvat. Jeden opilý řekl: "Vědro peněz dám tomu, kdo mi závidí!"

Zpět na rozcestník „Rady a výroky svatých Otců“

Skok na seznam „za dveřmi"    Skok na Homepage