Zdá se, že první fáze války mezi albánským a srbským národem o ovládnutí Kosova skončila po leteckých úderech NATO. Abychom však nazývali věci pravým jménem, postrádají všechny pompézní oslavy "vítězství" jakoukoliv historickou souvislost.
Humanitární katastrofa způsobená "humanitárním bombardováním" NATO proti spravedlivým a nespravedlivým a neúplná dohoda uzavřená se Srby otevírají cestu dlouhodobé, snad až desetileté nestabilitě Balkánu.
Vzhledem k tomu, že tuto bitvu prohrály všechny strany a žádná nedosáhla konečných cílů, je více než pravděpodobné, že se v budoucnu opět utkají na bitevním poli - ti první v boji o ovládnutí světa a ti druzí v boji o národní přežití.
NATO prohrálo, protože se z obranného paktu změnilo na útočnou sílu světového četníka, šířícího kolem sebe strach. To vyvolá reakci všech, kteří nehodlají přijmout logiku jediného hegemona.
Srbové ztratili Kosovo, hospodářství leží v ruinách a očekávané protesty předznamenají i konec Slobodana Miloševiče.
Největší prohru však utrpěli kosovští Albánci. Byli nuceni opustit své domovy a jejich země je zničena. Ovládnutí Kosova UCK, která v důsledku postoje NATO přerostla z polopartyzánské - polozločinecké skupiny ve velmi vážnou politikou a vojenskou sílu, vyvolá další konflikty a hrůzy v této oblasti.
Mezi poražené se ale řadí i Rusko. V tomto konfliktu se prokázalo, že Rusko nepředstavuje vážný protiklad na mezinárodní politické scéně. Někdejší rovnováha sil je tedy nenávratně ztracena.
Prohráli jsme i my, Evropané. Dokázali jsme totiž, že nejsme schopni překonávat politické krize na vlastním kontinentě bez cizí pomoci. Účastnili jsme se války, která velice vážně poškodila naše ekonomické zájmy, ale i politickou důvěryhodnost vlád, jak ostatně ukázaly nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu.
Prohráli jsme i jako občané anebo světoobčané, neboť pojem demokracie byl nahrazen mlhavým výtvorem "mezinárodní společenství", v jehož jméně lze skrze logiku geopolitických a strategických zájmů ospravedlnit vše - dobro i zlo, spravedlnost i nespravedlnost.
Zpět na rozcestník o problematice Jugoslávie