Nový mučedník za Krista

V noci z 13. na 14. února 1996 sloužil tehdy 18ti letý vojín Jevgenij Rodionov spolu s třemi mládenci na čečensko ingušské hranici na životně důležité silnici, kterou často využívali i bandité. Jejich stanoviště nebylo nijak opevněno. Jednotka sem byla přesunuta teprve před měsícem. Když se ke stanovišti přihnala sanitka rychlé pomoci, mladí vojáci zřejmě netušili, že je plná po zuby ozbrojených banditů. Chlapci byli zajati. Začalo kruté tříměsíční zajetí, na jehož konci byla nelidská vražda. Za přítomnosti představitele OBSE později vypověděl jeden z banditů, jak vše probíhalo. Jevgenij měl na krku křížek, který nikdy neodkládal a právě to vzbuzovalo velkou zuřivost věznitelů. Nutili ho, aby kříž sundal - tzn. odřekl se Krista. Každý den mu říkali: „Můžeš žít, pouze sundej kříž, přijmi naši víru a všechno trápení skončí“. Ani ne v devátenácti letech, bez rodičů, bez velitelů se chlapec musí sám rozhodnout...

Byl přemlouván, pak trýzněn, ponižován. Za neochvějné odmítnutí sejmout kříž byl nakonec 23. května 1996, v den svých narozenin, který připadal na den pravoslavného svátku Nanebevstoupení Páně zvláště krutým způsobem zavražděn. Spolu s ním odmítli přijmout mohamedánství a zapřít svou víru ještě tři vojíni: Igor, Andrej a Alexandr. Byli také umučeni. Zdálo by se, že stačilo málo - sejmou kříž. Svědectví z jiných podobných míst ovšem popisují i takové situace. Jednou dva vojíni nevydrželi. Řekli si: „Můžeme zapřít zde v zajetí a po návratu domů... To je ale jen první krok. Druhý krok - přinutili je zastřelit ostatní zajatce. Skutečně je zastřelili. Před televizní kamerou se posléze jeden z nich odřekl matky a pak už jen dodal: „Už nemám matku - jen Aláha“.

Ljubov Vasiljevna Rodionova, Jevgenijova matka prošla všemi stupni pekelných muk. Aby získala synovo tělo, zaplatila čečenským polním velitelům ohromné peníze. 23. října 1996 byla těla všech čtyř exhumována. Jevgenijovu hlavu, matce vrátili za další peníze 6. listopadu v den svátku ikony přesvaté Bohorodice „Všech trpících radost“.

Tělo matka přivezla do vlasti 20. listopadu 1996 v den památky mučedníků Melitýnských. Ti byli vojíny křesťany Římské armády. Za odmítnutí zříci se Krista, byli sťati. Jeden z těchto třiceti vojínů nosil jméno Jevgenij.

Jevgenij Rodionov byl pohřben u chrámu Nanebevstoupení Páně obce Satino-Ruské v Moskevké oblasti.

V létě 1999 při náletu na ruskou pohraniční hlídku byl zabit bratr Chojchorojeva, vraha Jevgenija, přesně na tom místě, kde byl zajat Jevgenij spolu s třemi vojíny. Na podzim přišla zpráva o smrti samotného Chojchorojeva. 23. srpna 1999 (přesně tři roky a tři měsíce po smrti Jevgenije) byl zabit spolu se svými kumpány v bitce mezi čečenskými bandity v Grozném.

Na Jevgenijově hrobě stojí dvoumetrový kříž, hoří lampáda. Peníze na kříž věnovali dobří lidé. Když jej stavěli, přišlo mnoho lidí. Paní Rodionová se tomu velmi divila: „Proč tito lidé přijeli? Žeňa přece nebyl žádný hrdina, jak je obecně chápáno. Nevykonal žádné mimořádné činy. Sám si dobrovolně vybral smrt. Náhle přijíždějí lidé k hrobu, klaní se kříži a říkají, že ne pro Žeňu, ale pro ně samé to má hluboký význam... Jedna žena přijela z ohromné dálky, aby se zde poklonila, ačkoliv její vlastní syn padl v Čečensku. V den svátku, 23. května, se zde shromáždilo mnoho kněží. Přijel se poklonit i veterán Velké vlastenecké války. Sundal své vyznamenání „Za odvahu“ a položil je na náhrobek.“

Co dnes dává sílu matce mučedníka Jevgenije žít dál? Sama o tom říká: „Ano, je pro mne těžké, že syn zahynul. Ale to, že se projevil jako opravdový syn své vlasti, nezřekl se Krista, pravoslavné víry, mne utěšuje... Nevím, co bych prožívala, kdyby se rozhodl jinak“. O. Dimitrij Dudko k tomu dodává: „Jevgenije Rodionova byl zavražděn, ale ne zabit. Navěky bude žít v Království Nebeském. Proto nemusíme truchlit. Poděkujme jeho matce a popřejme jí zdraví a mnoho sil nést kříž. Kříž těžký, ale spasitelný. Jím zvítězíme“ .

Podle zahraničních materiálů připravil a z ruštiny přeložil
Boris Havel
svkaterina@centrum.cz

Už je tomu 20 let, kdy byl popraven novomučedník vojín Jevgenij Rodionov (*23.5.1977, +23.5.1996).

Společně s dalšímu třemi vojáky upadl u vsi Galašky na čečensko-ingušské hranici do zajetí. Čečenští teroristé Jevgenije nutili, aby si z krku sundal křížek a přijal islám, jinak že ho zabijí. To Jevgenij odmítl udělat a rozzuření bojovníci ho tři měsíce mučili. Nakonec mu, právě v den jeho 19. narozenin, uřezali hlavu. Ostatky mučedníka nalezla jeho matka Ljubov, která byla při hledání svého syna krutě zbita a utrpěla zlomení páteře. Jevgenij byl pohřben v moskevském chrámu Nanebevstoupení Páně.