Narození přesvaté Bohorodice
a vždy Panny Marie
(8./21.září)
Prvním velkým svátkem církevního roku, který vždy v září začíná, je Narození přesvaté Bohorodice a vždy Panny Marie. Je naprosto správné, že na počátku nového církevního roku všichni praví a zbožní křesťané předstupují před nejvyšší příklad lidské svatosti, jaký Církev cení a uctívá - Marii, Bohorodici, Boží Matku. Je to den všeobecné radosti, neboť slaví tu, která skrze Božskou prozřetelnost dovršila mystické vtělení Božího Slova, Loga, našeho Pána Ježíše Krista. První starozákonní čtení na večerní svátku vypráví o Jákobově snu. Uviděl v něm žebřík dosahující ze země k nebi a anděly, kteří po něm sestupovali a vystupovali. Když se Jákob probudil, požehnal olejem kámen na kterém spal a pojmenoval to místo Bét-el - »dům Boží«. Jediná pravá Církev chápe nejčistší Pannu Marii právě jako žebřík mezi nebem a zemí, spojující zemi a nebe ve svém lůnu. Ona, nosící Boha ve svém lůnu, je vpravdě Bét-el, »nic jiného než Boží dům, je to brána nebeská« (1. Mojžíš. 28,17).
Narození Přesvaté Bohorodice se událo takto: Její otec, spravedlivý Jáchym, byl potomkem krále Davida, jemuž Bůh zaslíbil, že ze semene jeho potomstva se narodí Spasitel světa. Její matka, spravedlivá Anna, byla dcerou Matthana a skrze svého otce byla z rodu Áronova; skrze svou matku byla z rodu Judova. Manželé žili v galilejském Nazaretu.
Jáchym a Anna neměli žádné děti a celý svůj život se pro to trápili, zvláště, když zestárli. Jednou, v době velikého svátku, přinesl Jáchym do Jerusalema oběť Bohu, ale kněz ji nepřijal, protože se domníval, že bezdětný muž není hoden přinést Bohu oběť. To starce velmi zarmoutilo a on, který se kajícně považoval za hříšníka mezi lidmi, se rozhodl nevrátit se domů, ale odejít na osamocené místo v poušti. Když Anna uslyšela, jak byl její muž knězem pokořen, začala se postit a v modlitbě smutně prosila Boha, aby jí daroval dítě. Osamělý a postící se Jáchym v pustině také prosil Boha o totéž.
Modlitby svatých manželů byly vyslyšeny! Archanděl Gabriel k nim přišel a oznámil, že se jim narodí dcera, kterou bude celé lidstvo nazývat požehnanou. Na příkaz anděla se Jáchym a Anna vrátili do Jerusalema, kde se jim podle slibu narodila dcerka a oni ji pojmenovali Marie. Toto dítě, nejsvětější Panna Marie, čistá a ctnostná, vynikala nejen nade všechny lidi, ale i nad anděly. Byla ukázána jako živý chrám, ve kterém Bůh tělesně přebýval; nebeská brána, přivádějící v Kristu svět ke spasení duší. Narození Boží Matky ohlašovalo příchod času, kdy se naplnilo velké a utěšující zaslíbení Boží ohledně spasení lidstva z otroctví ďábla. Matka Prvorozeného ze stvoření nám byla zjevena jako milosrdná přímluvkyně, ke které se stále obracíme o pomoc ve všech věcech.
přeložil jeromonach Marek Krupica
Zpět na rozcestník »O přesvaté Bohorodici«
